středa 31. prosince 2014

FRANTIŠEK ČEŘOVSKÝ

Letošní poslední příspěvek jsem si schovávala pro Františka.

V pátek 19.12. 2014 se Terezce narodil František.
Jeho starší brácha Jakub i jeho rodiče se na něho moc těšili. Kuba se o mladšího bráchu vzorně stará, dokonce mu daroval i své oblíbené hračky.

Další sourozenci jako přes kopírák jsou Jakub a František - Štěpán mi tu velkou novinu volal a říkal, že je František krásný, prý celý Kuba, když se narodil.
Jestli bude i tak šikovný a takový rozumbrada, jako je Kuba, to uvidíme za pár měsíců.

Komando se nám letos pěkně rozrostlo a už máme v partě 6 kluků a 3 holky.

Milý Františku, vítám Tě mezi nás. Všichni jsme se na Tebe dlouho těšili a věř, že od první chvíle Tě máme moc rádi. 
Do života Ti přejeme hlavně hodně zdraví, kopu radosti a šťastné dětství. 


úterý 30. prosince 2014

Zimní marodění a zimní dovolená

Letošní vánoční čas je u nás ve znamení marodění. Začal Jari už před Štědrým dnem a my dva jsme ho o pár dní později následovali. K rýmě a kašli se mu přidala i zvýšená teplota a vůbec celkové "opotřebení materiálu" - špatně spal a byl pořád z něčeho nešťastný. Vánoční svátky tak strávil na gauči, zabalený v dece při sledování pohádek a prostě jen odpočíval.

Naštěstí nejhorší fáze kašle a teplot odezněla na štědrý večer a my jsme na druhý svátek vánoční mohli vyrazit do Jeseníků na zimní dovolenou. Kromě lyží, sáněk, kočárku a teplého oblečení jsem nám musela přibalit i řádně vybavenou lékárničku (Mucosolvan na vlhký kašel, Nurofen na snížení teploty, Imuno glukan na podporu imunity, Sinecod na suchý kašel a Bepanthen na odřený nos a rty popraskané z mrazu) a bednu s hračkami (teď u nás frčí farma se zvířátky, Duplo, kreslící tabulka a samozřejmě nesmí chybět Méďa Péťa).

Od neděle nám tu sněží a tak je okolní příroda jako z pohádky. Zasněžené kopce a lázeňské kolonády přímo vybízejí k procházce.

Výlet vlakem z Horní Lipové přes Jeseník do Priessnitzových léčebných lázní se obzvláště kvůli cestě vlakem podařil. Kluci byli nadšení.



Z výletu do Karlovy Studánky jsem byla pro změnu nadšená já a Martin s Lubikem. Ti si výlet užili hlavně kvůli zasněženým silnicím, na kterých to místy docela dost klouzlo.



Jari není na zimu a sníh zvyklý a tak se s Méďou Péťou raději schovává v kočárku. Ale pro Hynečka jsou sníh a sáně opravdovou zábavou.



Když se ale najde ta správná zábava, tak ani Járovi sníh a zima nevadí.


pátek 19. prosince 2014

Vánoční výzdoba

Vánoční shon vrcholí. Mně se ale letos podařilo připravit vše v předstihu. Dárky už mám zabalené, cukroví už chodíme 2 týdny ujídat a výzdoba je od tohoto týdne také hotová. Už si můžu užívat předvánoční lenošení. 

Letos jsem zvolila výzdobu v červeno-zlaté kombinaci. Chybí mi sluníčko a teplo a kombinace červené a zlaté se zdá být dobrou volbou. Vyvolává ve mně pocit tepla a klidu. A tak se nemůžu nabažit pohledu na ozdobený stromeček a vánoční světýlka, která nám zdobí byt.

Vánoční stromeček máme z Hornbachu, je to kanadská jedle a je krásný, voňavý a velký tak akorát. Járovi a kocourovi se obzvláště líbí. Oba na něm oceňují hlavně korálkový řetízek, za který se prý dobře tahá.
Jarinek už je schopný pomocník. 

Musím ale uznat, že letos už Jari stromek spíše obdivuje než ničí, protože mi pomáhal ho nazdobit. To loni s radostí sundaval ozdoby a kutálel je po bytě.  Ale se zdobením pomáhal už loni.
Loni zdobili stromeček kluci.

A protože byl náš stromeček až moc dobře rostlý a měl větví na rozdávání, museli jsme spodní větve uříznout. Bylo mi líto ořezané větve jen tak vyhodit a tak jsem je využila na ozdobu truhlíků za okny. Těmi nejmenšími větvičkami jsem ozdobila talíře, ve kterých stojí červené vánoční svíčky.
Zvědavý Zmizík samozřejmě nemohl u mého tvoření chybět. 

A samozřejmě nám doma nechybí adventní věnec. V neděli budeme zapalovat poslední svíčku. Vánoce jsou opravdu za dveřmi.

sobota 13. prosince 2014

MICHAL HLADNÝ

První adventní neděli, 30.11. 2014, se Evičce narodil Michal
Adélka má mladšího bráchu a Evička s Michalem prolomili komandí tradici a mají holčičku a kluka.


Evička nám odpoledne psala: "Tak Míša už je tady... Je božííí, celá Adla. Oba jsme ok, řval jak tur."

Děti jako přes kopírák - Adélka a Michael. Adélka se na bráchu už moc těší a my se těšíme s ní, až si ho poprvé budeme moci pomazlit. Jaký asi bude, náš benjamínek?

Komando má teď 5 kluků a 3 holky. 

Michálku,vítej mezi nás. Přejeme Ti do života hodně zdraví, šťastné a pohodové dětství a spoustu radosti. 
Moc se na Tebe těšíme a stejně jako všechny ostatní děti, Tě máme od první chvíle moc rádi. 

středa 10. prosince 2014

Tip na vánoční dárky - razítka a prstové barvy

Dnes mám pro vás další tip na vánoční dárek pro děti. Dárky jsem pro Járu dostala už před nějakou dobou, ale teď, za dlouhých večerů, se skvěle hodí a dnes poprvé jsme objevili jejich kouzlo. 

Prstové barvy
K prvním narozeninám dostal Jari prstové barvy Faber Castell. V krabičce je šest kelímků s barvami
Barvy jsou o něco řidší než klasické tempery, jsou lehce olejové, takže se snadno roztírají a jdou snadno umýt z podlahy nebo nábytku. Další výhodou prstových barviček je, že nezasychají tak rychle jako tempery nebo vodovky a jdou snadno roztírat. Po nanesení na papír nebo hladkou plochu (my použili talíř) je možné je dlouho roztírat. Když se smíchá tmavá barva se světlou, je možné tmavou barvu ze světlé zase vytřít a prostě si s barvičkami hezky pohrát. Jarimu malování vydrželo asi půl hodiny a to jsme ho už pak od museli od malování odlákat, protože by nám jinak pomaloval všechno nádobí. Z rukou jdou barvy snadno umýt pod tekoucí vodou.



Dřevěná razítka
K druhým narozeninám dostal krásný retro dárek - dřevěná razítka s obrázky domácích zvířátek. Hra s razítky a inkoustem nás bavila všechny. Nejdříve si Jari vzal razítka a prohlížel si zvířátka a vyjmenovával, kdo všechno je na obrázcích. Razítkování a opětné namáčení razítka v iknoustu bylo velkou zábavou. Nakonec přišly na řadu pastelky a vybarvování obrázků - kreativitě se meze nekladou. Razítka jsou cenově velmi dostupná a jsou zábavou nejen pro dítě.


úterý 9. prosince 2014

Moje první AKARI sukně

Konečně jí mám - mojí první Akari sukni. Dlouho jsem po ní pokukovala a dnes jsem si jí konečně koupila.

Z těch všech krásek jsem si vybrala malinovou Akari SUPERCOMFY

A vše, co o ní píšou na Fleru, je pravda. Je to skutečně ultrapohodlná a ultrapružná balonová sukně. VHODNÁ I PRO TĚHOTNÉ!
Naprosto univerzální a tak strašně pohodlná! V téhle sukni se pohybu bát nemusíte:)
Dostupná také v mnoha barvách, stačí vybrat variantu: hořčicově žlutá, malinová, světle modrá, královsky modrá, tmavě tyrkysová, cihlová, hnědá, černá a šedá

Pokud si chcete ještě napsat Ježíškovi, na Fleru jich je ještě spousta. 


Foto jsem si půjčila Akari stránky na Fleru. 

Vánoční pečení 2014

Loni bylo nemyslitelné a nepředstavitelné, že by mi s pečením vánočního cukroví Jari mohl pomáhat. Letos už mi ochotně a s nadšením pomáhal.

Loni touto dobou to byl špunt, který měsíc chodil a tak pro něho nově nabytá zkušenost byla zábavou číslo jedna. Běhal po bytě, zkoumal, co je v šuplících a skříňkách, do kterých konečně pořádně dosáhne. Proto jsme loni pekly společně s mojí švagrovou Alenkou. Tatínkové hlídali děti a my jsme celý víkend pekly.
Takhle nám loni pomáhal.
Letos je Jari mnohem větší parťák pro společné aktivity a tak jsem využila mrazivého počasí na začátku prosince (počasí, že by ani psa ven nevyhnal, natož ty naše dva a tak jsme mohli být téměř pořád doma) a pustila jsem se do pečení. Peču jen 4 druhy cukroví - linecké, pudinkové, vanilkové rohlíčky a letos poprvé perníčky. Další dostaneme od Martinovy maminky a od kamarádek, tak máme cukroví vždy hodně. 
Můj malý pomocník.
Zadělávání těsta se Járovi zdálo velmi zábavné a skončilo to tak, že mouka byla po celé kuchyni, jen ne v míse. Vykrajování samotných cukrátek už bylo jednodušší, proto jsem se do toho pustili společně. V úterý jsme dokonce udělali velkou pečící akci s Markétou a Zuzankou a napekli jsme tradiční české perníčky (Vendulce děkuji za recept)

Šéfkuchař Jaroslav. 
Když už bylo vykrajování moc dlouhé a Jari místo vykrajování začal jíst syrové těsto, přišla na řadu hra na šéfkuchaře. Kuchyňku pro Járu nemáme, ale bohatě postačil jeho stolek, sporák jsem mu namalovala na čtvrtku, nové nádobí z Ikey si vysloveně užíval a vaření směsi zrní, těstovin a přesívání mouky mu vydrželo na dlouhou hodinu a půl. Jako dezert servíroval piškoty se špagetami, které upekl v jeho improvizované troubě. A pozor - nezapomínal si brát rukavice, aby se nespálil. Což vždy náležitě okomentoval, abych si toho všimla. 
Když jsem pak vyndavala cukroví z opravdické trouby, couval, aby se nespálil a připomínal mi, že je to horký a mám si vzít rukavice. Je fakt zlatej. 

Letos jsem ani nemusela do lékárničky sáhnout pro Bepanthen Plus, který u nás hojí drobná poranění, protože letošní pečení se, na rozdíl od toho loňského, obešlo bez spálení o plech. Čemuž se fakt divím, protože chvílemi byl v naší pidi kuchyni zmatek a nebylo kam odložit horký plech. 

Cukroví už na nás čeká za oknem kuchyně a večer, když už je doma klid a já si jdu dát můj večerní čaj, se neudržím a chodím za okno na lup. Myslím, že letošní cukroví se povedlo. 

A co vaše pečení a vánoční přípravy, už jsou také v plném proudu? U nás je tento týden ve znamení vánoční výzdoby. 
Vánoční safari speciálně pro Jariho.



neděle 7. prosince 2014

Mikuláš, anděl a čert 2014

Mikuláš, anděl a čert - pamatuji si, jak moc traumatizující zážitek to pro mě býval. Zpytovala jsem svědomí a slibovala, že už nebudu zlobit a doufala jsem, že básnička, kterou řeknu Mikulášovi mě zachrání. 

Vlastně jsem nikdy ani moc nevnímala Mikuláše s jeho dobráckým projevem a dárky, které nám přinesl, ale celou dobu jsem nemohla pustit z očí strašidelné masky čertů a jejich hrozivé vystoupení, třásla jsem se, dokud se za nimi definitivně nezavřely dveře. Na jednu stranu jsem byla na jejich návštěvu natěšená, ale na druhou stranu mě dlouho tato trojice děsila, tak že jsem se schovávala pod stůl, když jsem zaslechla chrastění řetězů v ulicích. Vše jsem prohlédla až na základní škole.

Na střední škole jsme s kamarádkami dělaly Mikuláše s andělem a čertem. Já v roli čerta vždy nejdříve jen pozorovala, jak moc se děti čerta bojí a podle toho jsem pak buď děti postrašila nebo jen v tichosti stála schovaná za Mikulášem. Někdy jsem dokonce musela vycouvat až na chodbu. Až tak moc se některé děti bály. Některé děti návštěvu Mikuláše zvládly v nižším věku lépe než když povyrostly a my je znovu navštívily v dalším roce.

Přemýšleli jsme, jak to letos uděláme, zda Mikuláše pozveme nebo ne. A přestože Jari občas zlobí a umí dělat různé naschvály, je to v jádru hodný a dobrosrdečný kluk. Navíc je v posledních měsících nedůvěřivý ke všemu podivnému a strašidelnému. A tak jsme se rozhodli, že ho zatím nebudeme strašit Mikulášem, čertem a andělem, kteří by pro něho s největší pravděpodobností byli nepochopitelní a zbytečně by se jich bál.

Uvidíme příští rok, jestli k nám Mikuláš přijde.

Mikuláš, anděl a čert v našem podání v roce 2006.

úterý 2. prosince 2014

Dupinka slaví 8. narozeniny

Z názvu mého blogu je jasné, že důležitou součástí mého života je náš Jari a také Dupi s Gitou.
Díky našim psím holkám si užívám i jiné starosti než jen přebalování. Díky nim mohu občas relaxovat nebo vypadnout z každodenního kolotoče. 

Dnes slaví Dupinka 8. narozeniny. Stále si pamatuji den, kdy se narodila a na to, jak jsem se těšila na první fotky štěňátek. Také si pořád pamatuji zkoušku z Fyziologie rostlin, po které jsem si jela pro Dupinku. Pro moje vysněné štěně. 

Díky Dupince jsem objevila kouzlo kynologických sportů a na nějaký čas se záchranařina stala mým koníčkem číslo jedna. 
Díky ní jsem poznala spoustu nových lidí z nichž se někteří stali mými velmi dobrými přáteli.
Díky Dupince jsem prožila jedno krásné léto, když se jí narodila štěňátka.
Díky Dupince znám Magdalénu a Máří, od kterých máme Gitušku.
A díky Dupince a Gitušce pracuji na veterině a dělám práci, která mě baví.

Děkuji Dupinko, že jsi mým osudovým psem.